Ženy, buďte Královnami! Těžké? Ne, přirozené!

Komunikuji s anděly už dlouho. Přiznávám to veřejně jen krátce.

Některá rána bývají časná. Jako předpředevčírem…
„Dobré ráno, andělé, o čem budeme psát dnes? Dokončíme ty slíbené sedmikrásky?“
„Ne, dnes ne.“
„A co tedy?“
Nech se dnes vést, jen BUĎ, dobře se dívej a uvidíš.“

Znám už tuhle naši hru. Už jsem se ji naučila hrát – a tak čím dál více se snažím své anděly a průvodce „poslouchat“ a následovat – chce to cvik jako vše, co děláte.

Po společné snídani s manželem jsme vyjeli směr velkoměsto. Každý ve svém autě, ve své bublině, jeli jsme za sebou. Pár metrů před „rozdělením“ jsme si zavolali a popřáli hezký den a naplánovali si, co budeme dělat, až se večer doma potkáme.
„Pa večer…“

Najednou mě zaplavila vlna vděku za to, že můžu žít s takovým mužem jako je můj Muž. Vděk za to, že jsme se v tom velkém světě vůbec potkali a poznali se navzájem, že můj muž při mně stojí – zvláště v těch těžších chvílích (v těch veselejších to je snadnější:-), podporuje mě, snáší mé nálady i nápady. Stará se s láskou o mě i naše děti. Záplava vděku mě dojala až k slzám.

Koupala jsem se ve vděku a lásce k mému muži. Byla to pořádná lázeň, která se rozprostřela i na cizí muže. Na všechny muže, které stejně jako můj muž dokáží BÝT pro své ženy, objímat je i v časech náročných, kdy jim mizí make-up a chybí smích, a věřit, že za tou unavenou a smutnou maskou ženy je ta veselá holka jako tenkrát.

Vděk za muže, kteří by toto vše rádi svým ženám dali, kdyby je měli. Že stále věří, že je najdou – své ženy – své spřízněné duše a budou moci s nimi prožívat to, co zatím vidí u druhých. Vděk k mužům, kteří neztrácejí naději a nezavírají svá srdce.

Vděk k mužům byl k nezastavení. Najednou jsem zpozorovala, že už jsem v metru. Plula jsem prostorem vědomá si úžasného pocitu ocenění mužům. Byla to meditace v chůzi. Krásná a naplňující.

Nastoupila jsem do metra, po přestupu jsem vešla do poloplného vagónu. A pak se TO stalo.

Muž o generaci starší mi poklepal na rameno a nabídl mi místo k sezení. Mlčky jsem přijala a on natáhl ke mně ruku a usadil mě na místo sebe – jako na trůn.
Muž poodešel a dál si četl svoje noviny, už ve stoje a pootočený ke dveřím.

Cítila jsem se jako královna. Žádné: „Nééé, děkuji, to je dobrý“.
Namísto toho v duchu: „Ne, TOHLE je dobrý!!“

Možná jsem si mohla říct, že je to se mnou vážné, že vypadám strašně a staře a unaveně…že i starý muž mě pouští sednout.
Nic z toho jsem si neřekla!

Tiché gesto, které vypadalo, že si ho nikdo nevšiml…
Vzduch ve vagónu se zavlnil.

Dva pohlední (velmi) mladí muži naproti mně si všimli. Gesto staršího muže je vytrhlo z jejich vesmíru myšlenek. Jejich pohledy střídavě klouzaly z muže s novinami, na ostatní a na mě. Nepřipadla jsem si ani strhaná, ani stará, ani jsem nebyla lačná po místu k sezení – a přesto jsem ho dostala. Cítila jsem se naopak šťastná a plná obdivu a lásky k mužům…

Mladší žena sedící vedle dvou mladých mužů se vyklonila ze zákrytu jiného stojícího muže, aby si to celé prohlédla. Povytáhla obočí.

Cítila jsem zvídavý pohled ženy vedle mě, byla o pár let starší – podívaly jsme se na sebe a začaly se smát.

Mladá dívka naproti se usmála, i očima.

Nevím, kdo kdy nám ženám řekl, že musíme neustále dávat, někdy až do roztrhání těla.

Přitom dávání je věc mužů, přijímání je aktem ženy.

Toto ráno jsem vědomě přijala místo v metru, malý trůn na tři zastávky.

Cítit se jako KRÁLOVNA je krásné. Chovat se jako KRÁL sluší a náleží každému muži.
(PS: na cestě zpátky mi nabídl místo v metru muž v mém věku – stejným způsobem, navíc ve vagónu, kde bylo mnoho volných míst. Postál u dveří a pak vystoupil..)

Vystoupila jsme z metra a ptám se andělů: „O tomto mám psát?“
Andělé: „Ano.“

Pěkná ranní konstelace. Život je krásná HRA.
Tvoříme svůj život každou myšlenkou, každou minutou. Co žijeme uvnitř, je vidět i navenek.

Každý den můžeme zamíchat kartami této úžasné HRY.

Krásné dny!

S Láskou a vděčností

Andrea Viola

Andrea Viola Sluková
Jsem léčitelkou duší. Mým posláním je probouzet v druhých lidech lásku a zdroje ke zdraví, štěstí a hojnosti ♥♥♥ Láska je nejmocnější energií na Zemi i ve Vesmíru. Každý den se mohou dít zázraky. Svůj život tvoříme každou myšlenkou, každým okamžikem. Můj příběh si můžete přečíst zde>>